Když je excentrik ostatními excentriky považován za příliš velkého excentrika
Představte si, že se rozhodnete věnovat čisté matematice a ničemu jinému. To už je samo o sobě v rámci populace velmi výjimečná a tedy excentrická volba. Pohybujete se v komunitě podobně „postižených“ lidí a rozhodnete se jim všem ukázat. Vyřešit problém, který před vámi ještě nikdo vyřešit nedokázal.
Ten problém se jmenuje abc domněnka („abc conjecture“) a vychází ze zcela triviální rovnice: a + b = c. Pokud vás nezajímá ani ve stručnosti, o co přesně jde, následující odstavec přeskočte – pro tento text není důležité chápat, o čem abc domněnka pojednává. Důležité je, co se přihodilo, když japonský matematik Shinichi Mochizuki z univerzity v Kyotu tento problém, se kterým si nikdo před ním nevěděl rady, vyřešil.
Takže o co běží: Pokud jsou čísla a a b tvořena z odlišných prvočísel, dostaneme součet c, který lze také rozložit na prvočinitele. Např. 3 * 3 + 11 = 2 * 2 * 5. Když vynásobíme všechna prvočísla obsažená v celé rovnici (tzv. radikál), obvykle jde o číslo vyšší než součet a + b (tedy c). V našem příkladě 2*3*5*11> 20. Slovo „obvykle“ však neznamená „vždycky“. Předpokládá se, že lze najít nekonečný počet kombinací čísel a a b, kde je radikál menší než c. Např. 5*5*5 + 3 = 128 = 2 * 2 * 2 *2 * 2 * 2 * 2. Zde je radikál 2 * 3 * 5 = 30 menší než 128. Taková situace je sice neobvyklá, ale existuje jich nekonečně mnoho. Avšak jen do té doby, než radikál umocníme na libovolně malé číslo. Např. na druhou anebo také na 1,0000000000001. Abc domněnka potom předpokládá zásadní změnu. „Divných kombinaci“ a a b, kde je umocněný radikál menší než součet c, bude konečný počet. Všechny takové divné situace (z nichž jsme si jednu uvedli výše) lze pak zjednodušeně řečeno vypsat na dlouhý list papíru. Pokud jste tento odstavec nepochopili, ale hoříte touhou abc domněnce rozumět, vše názorněji objasňuje toto video.
Jinými slovy – abc domněnka je velmi abstraktní matematický postulát, který sice vypadá při počítačovém zkoumání pravdivě, ale nikdo ho zatím nebyl schopen matematicky dokázat. Mnoho teoretiků si na něm doslova vylámalo zuby. V matematickém světě jde však o velmi podstatný teorém, který je spojen s hlubokými otázkami ohledně povahy čísel. Jeho důkaz by způsobil malou revoluci. Na abc domněnku je totiž v matematice navázána řada dalších úvah a teorií.
V roce 2012 přichází Shinichi Mochizuki a předkládá matematickému světu řešení, na kterém pracoval dlouhé roky. Avšak místo jásotu nastává problém, který se táhne až do dnešního dne. Jeho obsáhlý důkaz má 500 stran a nikdo z kolegů ho není ochoten číst, natož chápat. Rozzlobený Mochizuki proto nedávno obvinil celou matematickou komunitu z lenosti a nepřejícnosti. Kolegové vrací úder a obviňují Mochizukiho, že je sice respektovaný vědec, ale pro svůj důkaz vymyslel zcela novou matematiku (tzv. inter-universal geometry), která je tak složitá, že ji nedokáže porozumět nikdo. Ani největší experti. Nelze proto ani rozhodnout, zda je Mochizukiho důkaz správně nebo ne.
Rozzlobenému matematikovi proto v prosinci 2014 s kolegy došla trpělivost a zveřejnil 17ti stránkovou průběžnou zprávu, kde detailně popisuje, co všechno již udělal proto, aby svůj důkaz ostatním vysvětlil. Zatím však narazil jen na zabedněnost a nekvalifikovanost. „Chápu jeho hlubokou frustraci,“ komentuje případ matematik z Oxfordu, který Mochizukiho zná. „Ale také chápu ostatní, kteří nerozumí, proč nedělá věci normálnějším způsobem. Možná je však taková kombinace tvrdohlavosti, hrdosti a pýchy nezbytnou součástí silné osobnosti, která se vůbec odváží pustit do podobných projektů. Jeho důkaz sice máme na papíře, ale zatím spí.“
Přečtěte si na: New Scientist: Naštvaný matematik kritizuje matematickou komunitu, že nikdo není ochoten studovat jeho 500 stránkový důkaz
