Lorenz: Osm smrtelných hříchů civilizace
Když umístíte tetřívka do klece s hejnem samic, vybere si z nich tu nejatraktivnější. Pokud ji odstraníte, vybere si nejatraktivnější z těch zbylých. Odstraníte-li samice všechny a do klece umístíte slepičku vycpanou, provozuje tetřívek jejím směrem rituální namlouvací pohyby. Po odstranění i této atrapy se stane něco ještě zajímavějšího – tetřívek po několika dnech začne své namlouvání předvádět v prázdném rohu klece. Je to vlastně halucinatorní chování – neboť namlouvaná partnerka existuje pouze v jeho představě.
Tetřevi mohou mít taky představy. Překvapivé, co? Existence vrozeného chování je základním objevem Konrada Lorenze, zakladatele oboru etologie. Vrozené chování je to, které se nemění učením. Ve své době se Lorenz dostal do ostrého střetu s behavioristy a samozřejmě i marxisty, kteří tvrdili, že veškeré chování je pouze naučené, vrozené jsou pouze reflexy.
„Kolibřík má v zajetí vše, co potřebuje. Až na stébla, aby si mohl postavit hnízdo. Přitom má v sobě zabudovanou vnitřní potřebu hnízdo stavět, i když podněty stébla scházejí. A když vnitřní potřeba uplatnit toto chování přeroste určitou kritickou mez, chování se spustí naprázdno. Kolibřík staví neexistující hnízdo z neexistujících stébel.“
Neochota nést strasti plodí smrtelnou nudu
Kniha Osm smrtelných hříchů civilizace rakouského etologa a nositele Nobelovy ceny Konrada Lorenze, ze které citujeme, vyšla koncem loňského roku v novém vydání. Lorenz v ní přichází s teorií, že výše popsané vrozené chování může přinést smrtelné následky v kombinaci s některými současnými změnami v chování naučeném, neboť moderní civilizace odnaučila člověka snášet strasti a námahu.
„Lidé ztrácejí schopnost vkládat nepříjemnou práci do díla, které slibuje slast až někdy v budoucnosti. Proto se setkáváme s netrpělivým požadavkem okamžitého uspokojení všech klíčících přání. Ze zřejmých důvodů přináší nutkavá potřeba okamžitého uspokojení zvláště zhoubné následky v oblasti sexuálního chování. Se ztrátou schopnosti sledovat vzdálený cíl mizí i jemně odstupňované vzorce chování při námluvách a tvoření dvojic. Výsledným vzorcem chování je okamžitá kopulace.“
Není však výstižné označovat takové chování za zvířecí, neboť u vyšších živočichů je takové chování zjevem krajně řídkým. Je charakteristické pouze pro domácí zvířata, protože v zájmu snadného a rychlého rozmnožování vyšlechtil člověk formy zbavené všech vysoce diferencovaných vzorců chování při tvorbě párů. Touha po okamžitém ukojení přání ale není jediným nebezpečím, které Lorenz v moderní civilizaci vidí. Lorenz se dívá na člověka očima přírodovědce, jako na živočišný druh. Název jeho knihy odkazuje na sedm hlavních hříchů křesťanské tradice, kterými jsou pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost, a lenost. A právě změny v sexuálním chování v širším pohledu souvisí s leností – jedním z hlavních křesťanských hříchů.
Vyhasnutí citů
V kapitole Vyhasnutí citů Lorenz poukazuje na odvrácenou stranu civilizačních vymožeností:
„Vývoj moderní technologie a zvláště farmakologie pomáhá v nevídaném měřítku lidské snaze vyhýbat se nepříjemným zkušenostem. Už si ani neuvědomujeme, jak dalece jsme se stali závislými na moderním komfortu – bereme jej jako samozřejmost. Nejskromnější posluhovačka by se okamžitě vzbouřila, kdybychom jí nabídli pokoj s vytápěním, osvětlením a hygienickými možnostmi, se kterými by se byla spokojila Markýza de Pompadour.“
Je zřejmé, že lidé instinktivně toto nebezpečí vlastní degenerace pociťují. Proč by se jinak vydávali na výpravy do přírody, které nepřinášejí žádný zisk, jen mozoly a štípance od komárů? Horolezec zdolávající vrcholy to nedělá kvůli fotce na Facebooku a s tím spojeným nárůstem sociálního kapitálu – touží po setkání se sebou samým.
Závěry Lorenzovy knihy jsou spíše pochmurné – tvrdí, že neustálý růst přivede civilizaci ke smrti. Bohužel, s knihami, které přinášejí varování, se v posledních letech roztrhl pytel. Někteří jejich autoři bijí na poplach z hlubokého přesvědčení, jiní vycházejí ze známého pravidla přinášejícího prodejní úspěch, totiž že když každý den vyleze na střechu tisíc kominíků, ten jeden, který spadne, se dostane do zpráv. Prodejnost katastrofických knih je vysoká a je známým faktem, že stejný vliv na prodejnost mají i špatné zprávy na předních stranách novin a magazínů.
Recenzi knihy jsme zařadili jako první v rubrice „Knihy, které musíte znát“. Naším cílem je shromáždit recenze základních knížek, které je dobré pro orientaci přečíst. Jen v Česku totiž vychází 30 knih denně (tedy i včetně učebnic) a je třeba někde uspořádat nějaký kánon.
Z našeho pohledu je Lorenzova klasika žánru Osm smrtelných hříchů civilizace poutavá především aplikací etologických metod na zkoumání lidského chování. Je to kniha, kterou musíte znát a vítáme, že po prvním vydání v roce 1990 vychází znovu. Lidské chování a chování řekněme tetřívků si je totiž v lecčems velmi podobné. Lorenzův etologický přístup nám vysvětluje mnohé – a to nejen známý fakt, že po třetí vodce je na diskotéce každá holka hezká.
