Mám pro vás otázku: jste nábožní? Jonathan Haidt na konferenci TED na téma ego a evoluce
„Jak jsem usoudil, tak jsi došel pomocí meditace k určitému poznání, které tě do jisté míry přesvědčilo, že jsi při svém posledním převtělení byl svatý muž v Indii, který však víceméně odpadl od milosti -“
„Svatý muž jsem nebyl,“ odpověděl Teddy. „Byl jsem jenom člověk, který se dostával duchovně na docela slušnou výši.“
„No dobře – ať už to bylo jak bylo,“ řekl Nicholson. „Ale tady jde o to, že máš pocit, že jsi při svém posledním vtělení před konečným osvícením víceméně odpadl od milosti. Je to tak nebo -“
„Je,“ odpověděl Teddy. „Setkal jsem se s jednou paní, a abych tak řek, přerušil meditaci.“
Sundal ruce z opěradel a strčil je pod stehna, jako by si je chtěl ohřát. „Tak jako tak bych na sebe byl musel vzít jiné tělo a vrátit se na zem – já chci říct, že i kdybych se byl s tou paní nesetkal, nebyl jsem duchovně tak daleko, abych mohl umřít a mohl se odebrat přímo k Bráhmovi a už nikdy se nevrátit na zem. Ale kdybych se byl nesetkal s tou paní, nebyl bych se musel převtělit do Američana. Já chci říct, že v Americe je strašně těžký meditovat a žít duchovním životem. Když se o to člověk pokouší, pokládají ho lidi za nějakou zrůdu. Tatínek mě v určitým směru pokládá za zrůdu. A maminka – víte, maminka si myslí, že mi to nedělá dobře, když pořád přemýšlím o Bohu. Myslí, že mi to škodí na zdraví.“
(J. D. Salinger: Teddy)
Ačkoli se v Evropě k náboženství hlásí stále méně lidí, většina z nás se považuje v nějakém ohledu za duchovní bytost. Téměř každý totiž někdy zažil stav, kdy se rozplynulo jeho já a stalo se nedílnou součástí širší skupiny, nebo kdy dokonce dosáhl změněného vědomí, který Stanislav Grof označuje jako „holotropní“.
V takových situacích mizí ego, jak jsme na něj zvyklí. Naše identita se rozpíná, transcenduje, někdy až do úplného splynutí s celým stvořením. Proč tomu tak je a proč jsou s tímto zážitkem spojeny příjemné pocity? Jde o vlastnost nebo chybu lidského designu?
Různé formy transcendence popisuje ve videu na odkazu níže psycholog Jonathan Haidt, který zároveň hledá z pohledu vědy odpověď na otázku, proč tak rádi ztrácíme své běžné já a jakou má tato schopnost výhodu z hlediska zájmů života a evoluce. Záznam pochází z konference TED.
Proč se všichni toužíme stát součástí něčeho většího, co nás přesahuje?
Přečtěte si na: Jonathan Haidt: Náboženství, evoluce a extáze sebetranscendence
