Racio

Emoce

Ikigai – japonský návod na dlouhý, radostný a smysluplný život

Ikigai – japonský návod na dlouhý, radostný a smysluplný život

Japonsko je zemí s průměrně nejdéle žijícími obyvateli na světě. Jedním z důvodů může být i populární japonská životní filosofie zvaná ikigai. Slovo vzniklo kombinací dvou jiných slov: “ikiru”, což v překladu znamená “žít”, a pak “kai”, tedy “naplnění svých ideí”. V překladu ikigai můžeme říkat třeba smysl života.

Ikigai je dost možná to, co chybí lidem, kterým ráno dělá problém vylézt z postele, protože je během dne nečeká žádná dostatečně motivující a naplňující aktivita. Ne každý má štěstí si jednoduše zařídit život podle svých představ. Nalezení ikigai by mělo být cestou, jak se tomu alespoň v rámci možností přiblížit. Na začátek si stačí položit čtyři otázky:

 

Co miluji?
V čem jsem dobrý?
Co svět potřebuje?
Za co dostanu zaplaceno?

 

Nalezení odpovědí není jednoduchá záležitost. Hlavní je ale dokázat si danou odpověď sám před sebou obhájit. A jakmile se tak stane, tak už “stačí” čtyři odpovědi správně vybalancovat a najít průnik – ikigai.

 

 

Na základě průzkumu v Japonsku pracuje podle svého ikigai asi 31 % lidí. Gordon Matthews (profesor antropologie na Chinese University of Hong Kong) dodává, že způsob, jakým lidé interpretují ikigai, se dá v podstatě rozdělit a napamovat na dvě jiné japonské ideje – “jiko jitsugen” a “ittaikan”. “Jiko jitsugen” se týká spíše vlastní seberealizace, zatímco “ittaikan” odkazuje k pocitu sounáležitosti a odevzdání určité skupině nebo roli. To v podstatě odpovídá i současnému souboji západních filozofií – individualismu a kolektivismu.

Zajímavá je podobnost s Maslowovou pyramidou, kde se právě vlastní seberalizace a pocit sounáležitosti nachází úplně ve vrcholných patrech. Maslow pak řadí sebetranscendenci a altruismus v pyramidě nad seberealizaci.

 

 

Matthews ale varuje před uctíváním ikigai konceptu jako módního lifestyle – nemělo by to být nic vznešeně opěvovaného životními kouči, konec konců je to dost praktická a zřejmá věc. Navíc znát své ikigai nestačí – člověk se podle něj také musí řídit a konat.

Praktický příklad jsme mohli vidět u pana doktora Shigeaki Hinohara, který se dožil 105 let, během nichž se řídil šesti jednoduchými pravidly: