Nový objev otevřel cestu k technologii podobné “replikátoru” ze Star Treku

Mattershift, startup založený absolventy MIT a Yale University, před několika dny vydal prohlášení, ve kterém popisuje a také demonstruje proces, který by teoreticky v budoucnu mohl posloužit k 3D tisku materie skoro „ze vzduchu“. Cestou by měly být membrány složené z uhlíkových nanotrubic. Pomocí systémů těchto nanotrubic je možné “filtrovat” a poté znovu spojovat jednotlivé molekuly, což pokládá reálný základ pro molekulární výrobu a fabrikátory ne úplně vzdálené představám ze Star Treku.

“Tato technologie nám dává takovou úroveň kontroly nad materiálním světem, jakou jsme dosud ještě nikdy neměli,” říká CEO společnosti Mattershift Dr. Rob McGinnis. Dále hovoří o tom, že už v současnosti pracují na systému, který by dokázal ze vzduchu odstranit CO2 a vytvořit z něj palivo. To by samo o sobě nebylo nic až tak převratného – už nějakou dobu existují konvenční technologie, které to dokáží, nicméně žádná to nedělá dost efektivně na to, aby se taková výroba i prakticky vyplatila. A to by se právě mohlo změnit. S pomocí této nové technologie, podle slov zakladatele, by měli být schopni produkovat “carbon-zero” benzín, diesel, ale i letecké palivo levněji než jaké jsou náklady na produkci fosilních paliv.

O uhlíkových nanotrubicích se už nějakou dobu ví, že skrývají velký potenciál – od lepších golfových holí, přes již zmíněná paliva nebo léčiva, až po futuristické koncepty jako vesmírný výtah. Problémem dosud bylo měřítko, v jakém bylo možné nanotrubice vyrábět. Právě tento nový objev s pomocí zmíněných membrán radikálně zmenšuje náročnost a cenu výroby, což by konečně mohlo dostat uhlíkové nanotrubice do světa, ven ze zavřených laboratoří. Na svém webu Mattershift uvádí, že zmíněné membrány mají denzitu příbližně 150 bilionů uhlíkových nanotrubic na metr čtvereční. Vše je navíc doložené nedávno publikovanou studií, která potvrzuje, že membrány složené z nanotrubic vykazují stejné vlastnosti, jaké byly pozorovány u jednotlivých nanotrubic.

Závěrem Dr. Rob McGinnis dodává, že se v současnosti zajímají hlavně o separaci jednotlivých molekul a jejich následnou kombinaci do nových surových materiálů, proto palivo dává pro začátek největší smysl. Teoreticky ale nic nebrání kombinaci různých membrán (filtrujících různé druhy molekul) a tedy vytvoření dlouho předvídaných molekulárních fabrik, které by lidstvu umožnily vyrábět pomocí těch nejzákladnějších stavebních bloků.

Zajímavé využití takového nástroje může být mimo jiné třeba i na Marsu – značně by to zjednodušilo snahy o kolonizaci, jelikož by se palivo, stavební materiál, léky, ale možná i jídlo dalo “vytisknout” jen pomocí zdejší atmosféry a půdy, aniž by se musela většina materiálů transportovat ze Země. Více při Zemi a jejích problémech jsou jiná využití – v současné době již probíhá spolupráce s další společností, která se specializuje na odsolování vody. Společně budou v průběhu tohoto roku spouštět pilotní projekt ve Spojených arabských emirátech – stejná technologie se totiž dá dost dobře použít i na odstraňování soli z vody, a navíc používá jen zlomek potřebné energie současných odsolovacích řešení.