Děsivé surrealistické obrazy polského autora s prokletým osudem
Zdzisław Beksiński byl polský autor tvořící v různých odvětvích, světové uznání mu přinesly ale hlavně jeho surrealistické malby, jejichž nejčastějšími motivy byly dystopické vize, noční můry, rozklad, smrt a temnota. Jeho tvorba prošla několika obdobími – od zobrazování vlastních snů a posedlostí, přes nejspíš nejznámější fantaskní období vyobrazující pekelné krajiny s hrůznými figurami a zlověstnou architekturou, gotické období vyznačující se hlavně snovými figurami s deformovanými hlavami, až zpět na začátek k surrealistické temnotě, která provázela i jeho osobní pozdní život.
Zajímavé je, že všechna jeho díla zůstala záměrně nepojmenovaná – Zdzisław se totiž chtěl vyhnout metaforickým výkladům svých děl. Částečně také proto, že málokdo jeho díla chápal, a vlastně ani on sám si nebyl jist přesným významem. Někdy jeho styl bývá přirovnáván k Hansu Gigerovi, designérovi mimozemských bytostí pro film Vetřelec. V této souvislosti se dá také připomenout, že velkým obdivovatelem Beksińského díla je i Guillermo del Toro – režisér Oscarového filmu Faunův labyrint.
Ačkoliv je jeho tvorba zasmušilá a depresivní, v každodenním životě to byl prý přátelský a zábavný člověk. Byl ale velmi plachý a trpěl kompulzivně obsedantní poruchou. Kvůli tomu se snažil vyhýbat všemožným společenským akcím, vůbec necestoval, a ani se neúčastnil svých vernisáží. Koncem 90. let se mu podařilo získat věhlas skoro po celém světě. Jeho osobní život se ale bohužel v té samé době vydal jiným, mnohem tragičtějším směrem. Nejdříve zemřela jeho manželka na rakovinu, a o rok později jeho syn, známý novinář, spáchal sebevraždu.
Beksińského život byl o nějakou dobu později ukončen za podobných podmínek – krutě a předčasně. V roce 2005 za ním přišel Robert Kupiec, syn uklízečky, s prosbou o půjčení 100 dolarů. Tuto žádost odmítl. Jeho tělo bylo nalezeno o několik dní později s více jak deseti bodnými ranami. Kupiec byl o rok později odsouzen a dodnes odpykává svůj trest ve vězení. Osud celé této rodiny je v Polsku poměrně známý a považovaný za skutečně temný a smutný případ. Nedávno o něm byl dokonce natočený životopisný film Poslední rodina.
Přečtěte si na: The Cursed Paintings of Zdzisław Beksiński
