Jak se virtuální Burning Man snaží redefinovat moderní sociální komunikaci
Pro stovky tisíc různých návštěvníků (burnerů) festivalu Burning Man, kteří se za posledních 30+ let sjížděli v srpnu a září do nevadské poušti zvané Black Rock Desert, byl možná jediným všem společným zážitkem vstup hlavní bránou – zvanou „The Gate“. Rozloha pouštního města Black Rock City je obrovská, a program festivalu různorodý, nicméně všichni musí vstoupit jednou bránou. A tato brána je tento rok jiná než kdy jindy. Tento rok je totiž virtuální.
COVID-19 uhasil ohně fyzického Burning Mana, a tak se musel přesunout do virtuálního prostředí. Pochodeň převzaly digitální zážitky, platformy, které emergovaly z komunity burnerů, která se nechtěla vzdát možnosti i letos zažít alespoň část kouzla kultového festivalu. Stejně jako s nástupem koronaviru emergovaly drive-in kina, Zoom parties, komediální standupy, přednášky, a mnoho dalších virtuálních obdob činností, kterými si lidé krátí čas, nyní i tento festival s pomocí vynalézavosti svých návštěvníků zkouší přenést atmosféru do virtuálního prostředí.
Háčkem je, že zrovna Burning Man je poměrně výjimečným festivalem s vlastními deseti pravidly (například o takzvané dekomodifikaci, zákazu komerčního sponzorství, reklam, nebo vlastně jakýchkoli monetárních transakcí – vše by mělo být dáváno darem). To vše navíc umocněné nepřejícnou atmosférou nevadské pouště, její obrovskou rozlehlostí a neustálou starostí o vodu a úpal. Je to útěk od každodenní reality, prováděný ve sdíleném sociálním kontextu desetitisíců lidí z celého světa na společné vlně. A tato zkušenost se zdá být velmi těžko přenositelná do virtuálního prostoru.
I tak se o to ale organizátoři a burneři pokusili. A který jiný festival než Burning Man by se o to měl pokusit. Jen několik týdnů před začátkem (1. září) se sešli organizátoři s partou technologů pracujících s virtuální realitou, blockchainem, hypnotismem, imerzivním divadlem, a mnoho dalším, aby rychle vytvořili síť společenských produktů a zážitků, které by mohly zprostředkovat atmosféru Burning Mana i v době sociálního distancování.
Osm takto vzniknuvších projektů se stalo „oficiálně uznávanými univerzy“, a každý projekt přináší drasticky jiný přístup k tomu, jak by takový virtuální Burning Man měl vypadat. Někteří se soustředí na vedené zážitky ve virtuální realitě, jiní se snaží přidávat sociální vrstvy a interakce nad video chat, další využívají existujících virtuálních 3D prostorů jako Second Life nebo AltspaceVR od Microsoftu, kde mohou burneři realizovat svou fantazii a ukázat umělecké projekty, jak je na Burning Manu ostatně zvykem. S některými zážitky pomohli i lidé, kteří na fesivalu nikdy nebyli, ale mají zkušenosti třeba s vytvářením VR psychedelických zážitků, které do konceptu krásně zapadají. To je konkrétně příklad amerického umělce Android Jones, který společně s několika burnery vytvořili 360° video instalaci, ve které zasadili trippy vizualizace na strop kopule, přičemž si lidé mohou lehnout s VR headsetem na zem, a nechat přes sebe vizualizace přelévat v intenzivních vlnách (podle recenzí to opravdu funguje, i bez podůrných látek).
Co mají všichni vývojáři těchto virtuálních světů společného? Snahu předefinovat zvyklosti online potkávání se a sociálního kontaktu, tak aby zajistili že burneři budou mít možnost zažít alespoň část festivalu, i když jsou si vědomi že všechny části nahradí těžko. Na druhou stranu online prostředí nabízí některé výhody, se kterými se snaží pracovat (například možnost uspořádat na okraji Burning Mana koncert Daft Punk, což je takový dlouho tradovaný interní vtip, který se ale letos ve VR podařilo uskutečnit).
Black Rock City
Že pro jeden (a nejspíš ten největší) projekt BRCvr byla zvolena zrovna platforma AltspaceVR vlastně vůbec není náhodou. Jacobson, který projekt vede, prozkoumával různé sociální VR platformy už dlouhou dobu skrz svůj Oculus Quest. Věděl, že chce použít AltspaceVR, nejen protože za sebou platforma má už poměrně obrovské eventy a tedy předvedla, že dokáže zajistit stabilitu, ale jelikož má Burning Man identitu vlastně ve svých genech. Jakto? V roce 2017, po té co AltspaceVR oznámil své zavření, se stalo něco poměrně nečekaného – koupil ho Microsoft. Nemalou roli v tom totiž hrálo také to, že se inženýr z Microsoftu Alex Kipman znal se spoluzakladatelem Gavanem Wilhitem. Kde se seznámili? Na Burning Manu.
BRCvr (Black Rock City VR) je v podstatě perfektní rekonstrukce Black Rock City v AltspaceVR. Oficiálně spustilo svůj program v neděli 30. srpna, a skládá se z více než stovky mezi sebou propojených světů umění a aktivit, které mají propojit zkušené burnery s novými VR prvonávštěvníky – to vše v týden trvající oslavě radikální pospolitosti která imituje atmosféru festivalu se vším všudy, až na spálenou kůži a dehydrataci. Přes stovku světů může člověk navštívit po tom, co projde skrz The Gate – již zmiňovanou virtuální vstupní bránu. Některé světy původně byly plánovany jako fyzické lokace a instalace na festivalu, a jen se přesunuly sem. To je například příběh projektu „the Museum of No Spectators“. Ale virtuální realita umožňuje i jiné přístupy. Kromě toho, že byl uvnitř BRCvr rekonstruován pavilon, na kterém měl být zasazen letošní Burning Man (dřevěná struktura, která se rituálně zapálí), tak byly kolem tohoto pavilonu rozsety portály k rekonstrukcím pavilónů a Burning Manů z minulých let. BRCvr a jeho portály tedy neslouží jenom jako možnost smrštit prostor, nýbrž i čas.
Portály (často umístěnými v 3D modelech toitoiek) se ale také dá přemístit do mnoha dalších světů. Některé jsou úplně imaginární, jako třeba Cosmic Inflation, sérii kopulovitých platform visících ve fraktálním atomickém světě, kde můžete vidět Burning Mana shořet každých pět minut. Ostatní světy vzdávají hold známým pouštním kempům, jako třeba Mayan Warrior, kde najdete avatary tancující na hudbu držíce hořící pochodně. Nebo navštivte BRC Roller Disco, instituci kde si můžete na svého avatara přidělat nohy s kolečkovými bruslemi.
V těchto světech můžete narazit na zkušené burnery, zírající na povědomé struktury na pozadí rozlehlé pouštní pánve, a zažívající zvláštní druh deja vu. To je podpořeno i tím, že někteří BRCvr tvůrci do virtuálního světa přidali i náhodné písečné bouře a reálný čas, tedy měnění dne a noci. Některé světy tak mohou vypadat opravdu poměrně reálně, aspoň pro lidi, co je zažili i v reálu.
BRCvr je sice nejspíš největší, není to ale jediný projekt. Za zmínku stojí i SparkleVerse, webová aplikace která propojuje 2D interaktivní mapu s video chatem, a snaží se primárně zlepšit a facilitovat lepší rám pro vytváření sociálních vztahů a setkání, pomocí sdíleného kontextu na 2D mapě.
Dvojice tvůrců SparkleVerse s tímto má značné zkušenosti, protože už od začátku karantény vytvářela pro své kamarády velmi komplikované večírky přes video chat. Příkladem budiž party na Měsíci. Pro účastníky vytvořili 2D klikatelnou mapu povrchu Měsíce, která prováděla přes 200 účastníků přes 16 různých virtuálních prostorů (video chat skupin) s vlastním tématem. Dalším příkladem může být vířivková Zoom party, kdy lidé byli navedeni, aby před připojením na hovor vlezli do své vířivky.
Tyto zkušenosti dvojice přetavuje do motivu Burning Mana, doufajíce že další inspirace imerzivním divadlem umožní lidem se více otevřít a hluboce prožívat připravené zážitky. Věří totiž, že jedním z hlavních důvodů, proč se lidé na Burning Manu chovají mnohem otevřeněji a volněji, jsou různé peripetie, které člověk nutně zažije – dlouhé cesty přes poušť, nestabilnost signálu, únava a hlad na cestě na program, spálená kůže, dehydratace, a podobně. A přesně proto jsou součástí jejich projektu různé výzvy, které se návštěvník může zařeknout podstoupit, aby se podobnému mentálnímu stav přiblížil – ať už je to extrémně dlouhý video chat simulující šlapání na kole v poušti, postavení si stanu v obývacím pokoji, nebo odpojení vody a nesprchování se po celou dobu průběhu virtuálního festivalu.
„Všechno toto má za cíl provést člověka procesem vsazujícím ho do více a více vzdáleného kontextu, na míle daleko od normálního života, během čehož se člověk zároveň stává radikálně míň nudným člověkem,“ popisuje jeden z dvojice zakladatelů Cooke v devítiminutovém videu vysvětlující platformu.
Části festivalových zážitků se samozřejmě replikují hůř – třeba ne moc výjimečnou ale přesto důležitou možnost dostat od neznámého dobrodince darem pár lysohlávek a společně je zkonzumovat. Ale burneři jsou kreativní lidé, a dokáží najít jiné dočasné řešení. Takže je dosti pravděpodobné, že v rámci virtuálního Burning Mana budou existovat video hovory sdružující lidi na různých podpůrných látkách.
Existují ale i další, ještě hůře online replikovatelné, činnosti. Vezměme například velmi známý a oblíbený kemp zvaný „Orgy Dome“. Podle názvu jistě už tušíte, o co jde. V tomto kempu burneři již roky hledají a nacházejí bezpečné a relativně čisté místo pro skupinový sex a orgie. I tento kemp má ale ambici nenechat letos své příznivce na holičkách. Ethan Cantil-Voorhees, jeden z organizátorů Orgy Dome, již měsíce před začátkem virtuálního festivalu začal pořádal takzvané Zoom orgie, které nahradily fyzické setkání jinak pořádané v San Francisku. První měla kolem 70 zúčastněných. V jedné místnosti dedikované pro hrátky s jídlem se například vystavovala žena zaneřáděná karamelem, zatímco ji její přítel rozmazával po těle čokoládový dort, přičemž ona sama velice intimně interagovala s válečkem na těsto. Paralelně s tímto jiný účastník ve stejné místnosti pojídal z pozadí své přítelkyně čerstvě dodělaný steak. Takových místností dedikovaných pro lidi s různě specifickými zálibami bylo několik, od tantrického sexu, až k 12 členné loutkové orgii. Na jeho největší Zoom orgii se přihlásilo přes 400 lidí. V rozhovoru s magazínem VICE před začátkem festivalu předpokládal, že i něco takového bude součástí virtuálního Burning Mana, ale přesná forma ještě nebyla jistá. Byl si ale velice jistý tím, že Orgy Dome tento rok rozhodně nevynechá.
Ať už to jsou lidé pořádající různě explicitní Zoom party, nebo lidé scházející se a komunikující skrz avatary ve virtuálních světech, vývojáři těchto zážitků věří, že operují na hraně prozatím poznaných virtuálních interakcí – a že tím vlastně redefinují elementy moderní sociální komunikace. A hlavně doufají, že se jim podaří umožnit lidem zažívat spontánní a radostné setkání s novými burnery, což je ostatně jedním z hlavních účelů celého festivalu.
„Baví mě představa, že v budoucnosti, třeba za 300 let, bude nějaký Ph.D. student psát práci o prvním online Burning Manu. Mám pocit, že je to opravdu mimořádný moment avantgardního imagineeringu, který ukazuje, jak může vypadat budoucnost online interakce,“ zakončuje Cooke.
Virtuální Burning Man lze zažít do konce neděle 6.9.2020.
Přečtěte si na: TechCrunch - Digitizing Burning Man
