Ferguson: Proč je Západ lepší než ostatní civilizace

Západní civilizace prý ztrácí dech. Podle jedněch skeptiků náš smetou pracovití Asiaté, podle druhých bojovní a plodní muslimové. Seznamte se s knihou historika Nialla Fergusona „Civilizace. Západ a zbytek světa“. Ten si to totiž vůbec nemyslí.

V této knize chci ukázat, že to, co odlišovalo Západ od zbytku světa, co bylo hnací silou globální moci, bylo šest zcela nových komplexů institucí a spolu s nimi spojených myšlenek a chování, které nazývám zabijácké aplikace – killer applications, které umožnily menšině lidstva ze západního koutu Eurasie téměř 500 let vládnout světu:

1. Konkurence
2. Věda
3. Vlastnická práva
4. Medicína
5. Konzumní společnost
6. Pracovní morálka

Než se budeme šesti zabijáckým aplikacím věnovat blíže, pojeďme s historikem na menší výlet kolem světa.

Pokud byste v roce 1411 dokázali obeplout svět, nejvíce by na vás pravděpodobně zapůsobila kvalita života v civilizacích Orientu. Císař Jung-Le z dynastie Ming budoval v Pekingu Zakázané město, začaly práce na znovuotevření a vylepšení Velkého kanálu, na Blízkém východě obléhali Turci Konstantinopol a město nakonec roku 1453 dobyli. Byzantská říše dodýchávala. Se smrtí válečníka Tamerlána v roce 1405 zmizela opakující se hrozba nájezdu vražedných hord ze Střední Asie – antiteze civilizace. Císaře Jung-leho v Číně a osmanského sultána Murada II. čekala světlá budoucnost.

Západní Evropa by vám v roce 1411 připomínala pravý opak.
Připomínala ubohé stojaté vody. Vzpamatovávala se z pustošivých dopadů Černé smrti – v letech 1347 – 1351 postupovala na východ a počet obyvatel zredukovala na polovinu – a stále ještě ji sužovala špatná hygiena a zdánlivě nepřetržitá válka. Chystalo se pokračování stoleté války mezi Anglií a Francií. V Granadě stále vládli muslimové, skotský král Jakub I. byl vězněn v Anglii, když ho zajali angličtí piráti.

Skutečnost byla taková, že nejúspěšnějšími částmi Evropy byly severoitalské městské státy – Florencie, Janov, Pisa, Siena a Benátky. Severní Amerika patnáctého století byla v porovnání se středo- a jihoamerickými říšemi Aztéků, Mayů a Inků s jejich vysoko se tyčícími chrámy a cestami, které vedly snad až do nebes, pouhou divočinou, kde vládla anarchie. Na konci vaší cesty kolem světa by vám představa, že Západ by mohl vládnout zbytku světa po většinu půlky příštího tisíciletí, připadala jako velmi divoká smyšlenka.

Divoká smyšlenka, která se realizovala
A přesto se to stalo. Ať už byl důvod jakýkoli, koncem patnáctého století začaly malé státy západní Evropy s jejich pokroucenými jazykovými výpůjčkami z latiny a v malém měřítku z řečtiny, s jejich náboženstvím odvozeným z učení Žida z Nazaretu, a intelektuálními dluhy vůči matematice, astronomii, a technologii Orientu, vytvářet civilizaci nejen schopnou dobýt velké orientální říše, a podmanit si Afriku, obě Ameriky a Austrálii, ale také obrátit národy po celém světě na západní způsob života.

V roce 1500 disponovaly budoucí evropské imperiální mocnosti asi 10 % zemského povrchu a nanejvýš 16 % obyvatelstva. V roce 1913 mělo jedenáct západních zemí pod kontrolou téměř 3/5 veškerého území a obyvatelstva a zodpovídalo za více než 79 % světové hospodářské produkce.

V roce 1500 byl největším městem světa Peking s 600-700 tisíci obyvateli. Londýn v té době měl 50.000 obyvatel. V roce 1900 pouze jediné z deseti největších měst světa se nacházelo v Asii – Tokyo. Londýn se 6,5 miliony obyvatel byl světovou megapolis. V roce 1990 byl průměrný Američan 37x bohatší než průměrný Číňan.

Výsledkem bylo, že se západní civilizace stala pro zbytek světa jistým vzorem cesty, jak se organizovat. University celého světa směřují k západním normám. Stále víc lidských bytostí jí západní stravu, nosí západní oděvy, a žije v obydlích západního stylu. Všeobecným standardem se stává dokonce i výhradní západní způsob práce – pět nebo šest dní v týdnu od devíti do pěti a dva nebo tři týdny dovolené. Totéž platí o způsobu organizace medicínské vědy. Většina lidí dnes uznává velké vědecké pravdy objevené Newtonem, Darwinem a Einsteinem, a i ti, kdo je neuznávají, sahají při prvních příznacích chřipky či zánětu průdušek dychtivě po výrobcích západní farmakologie.

„Jsou lidé, kteří to zpochybňují a tvrdí, že všechny civilizace jsou si rovné a že Západ si nemůže dělat nároky na nadřazenost nad dejme tomu východem Euroasie. Takový relativismus je ale prokazatelně absurdní,“ piše Ferguson, který v amerických prezidentských volbách dělal mj. volebního poradce Johnu McCainovi. „Takové převahy, jaké dosáhl Západ nad zbytkem světa, nedosáhla žádná předchozí civilizace.“

Šest zabijáckých aplikací
Jak k tomu došlo? Ferguson jako skotský historik musí být pochopitelně ovlivněn knihou Maxe Webera Protestantská etika a z tohoto konceptu, že protestantství zrodilo kapitalismus, vychází. Svůj seznam šesti konkurenčních výhod Západu Ferguson definuje takto:

Konkurence – decentralizace ekonomického i politického života, která vybudovala odrazový můstek jak pro národní státy, tak pro kapitalismus

Věda – studium pochopení a nakonec proměňování fyzikálního světa, čímž, kromě jiného, získal Západ velký vojenský náskok před zbytkem světa

Vlastnická práva – vláda zákona jako způsob ochrany soukromých vlastníků a nenásilného způsobu řešení sporů mezi nimi, která vytvořila základ pro tu nejstabilnější formu zastupitelské vlády

Medicína – vědní obor, který umožnil výrazné zlepšení zdraví a prodloužil délku života nejprve v západních společnostech a posléze i v jejich koloniích

Konzumní společnost – materiální způsob žití, kdy výroba a prodej oblečení a dalšího spotřebního zboží hrají v ekonomice hlavní roli a bez nichž by průmyslová revoluce nepokračovala dál

Pracovní morálka – morální rámec a způsob konání, vycházející, kromě jiných zdrojů, z protestantského křesťanství.

„Má hlavní myšlenka tkví v tom, že rozdíl mezi Západem a zbytkem světa spočíval v institucích. Západní Evropa předhonila Čínu proto, protože na Západě existovala větší soutěž jak v politické, tak v hospodářské sféře. Důvod, proč si bývalé severoamerické kolonie vedly o tolik lépe než jihoamerické spočíval v tom, že britští osadníci zavedli na Severu úplně jiný systém vlastnických práv a politické reprezentace než ten, který vybudovali Španělé a Portugalci na Jihu.“

O tom, zda převaha Západu přetrvá i poté, co ostatní společnosti výše popsané instituce přebírají, si přečtěte v knize samotné.