Neurovědci a buddhisté se shodují: není žádné trvalé “já”
Své rané dětství si sice málokdo pamatuje, přesto však většina lidí věří, že už v té době existuje něco jako vnitřní já, které je v zásadě stejné po celou dobu života. Buddhismus již dlouhou dobu prohlašuje takovou představu za pouhou iluzi. A to také tým neurovědců z University of British Columbia pod vedením Evana Thompsona nedávno potvrdil i z neurovědeckého hlediska. “Buddhisté […]
Návod ze šestnáctého století, jak zapomenout
Funční návod, jak zapomínat na osoby, věci a zážitky, o kterých už nechceme vědět.
Alan Ligthman: Moje osobní nicota. Od dětských halucinací do síní teoretické fyziky
"Nicota" - jako nutný protiklad toho co existuje - nejprve se zjevovala v koncepcích starých řeckých filosofů, až nakonec se stává předmětem experimentálního zkoumání kvantových fyziků. Alan Ligthman je fyzik, romanopisec, a profesor praktikování humanitních věd na Massachusetts Institute of Technology. Jeho esej o Nicotě přinášíme v plném překladu.
Proč víc lidí neodchází dobrovolnou smrtí?
"Své poslední čtyři týdny strávíte po nemocnicích, v nepohodlí a na pokraji bezvědomí, zcela závislí na rodinných příslušnících a zdravotnickém personálu, jejichž pomoc potřebujete i pro tu nejzákladnější činnost." Proč i přesto tolik lidí odmítá dobrovolný odchod ze života?
Mám pro vás otázku: jste nábožní? Jonathan Haidt na konferenci TED na téma ego a evoluce
Je naše identita stálá nebo proměnlivá? Můžeme si být vůbec jisti sami sebou? A proč se všichni toužíme stát součástí něčeho většího, co nás přesahuje?
Rozum, nebo emoce? Paradox manažerského rozhodování
Rozhodujete se rozumem, nebo emocemi? Na tuto otázku odpoví každý jinak, a přesto zůstává nezodpovězená. Jak vypadá v manažerském prostředí, kde jde často o velké hodnoty pohledem poradce? Je pro nás důležitější vědět, nebo cítit? Pokusím se odpovědět. Kdyby otázka zdánlivého konfliktu, faktického souznění racionality a emocí nebyla věčná, už by se o ni dávno nemluvilo, a konec konců by ani […]
Psilocybinem indukovaný poznatek o vztazích a životě
Clark Martin je muž, kterému se v roce 1990 narodila dcera. Zároveň mu ale bohužel byla diagnozovaná rakovina. Tím se mu změnil celý život – zatímco jeho dcera rostla, doktoři se všemožně snažili ho udržet při životě, což si vybralo svou daň v podobě deprese a úzkostí. Až experimentální léčba pomocí psilocybinu ho dokázala nakopnout znovu do života. Léčba […]
Pianistka z Chiswicku, která spala šestadvacet let ve svém autě, zemřela
Když byla ovšem ve věku 39 let vystěhována ze svého domu v Prebend Garden, pěkné ulici viktoriánských vil v Chiswicku, Annie, jak ji znali v místě, spala šestadvacet let ve svém autě.
Pohlédněme vlastní smrti do tváře
Muž upálený v kleci se nám jeví jako šílenost – především proto, že jsme odvykli pohledu smrti do tváře. Pokud v nás skupina válečníků svým profesionálně sestříhaným videem chce vyvolat tuto emoci, máme jedinou možnost – přijmout ji. A přijmout se dá jediným způsobem, smířit se s tím, že to zažijeme i my sami. „Tak jsem se dozvěděl, že v březnu […]
Skutečný důvod, proč ženy nemají děti
"Když si žena nechá zmrazit svá vajíčka, aby si udržela otevřenou možnost mít v budoucnu děti, nemá to nic společného s kariérismem. Je to problém mužů, ne žen."
Dokázat odpustit – kursy na Standford University
Věda objevuje, co věřící lidé dávno vědí: odpuštění je věc, které pomáhá. Což ale pořád ještě neznamená, že odpustit je něco jednoduchého. Standford University: kurz odpuštění
180 pohledů z království Mustang (druhá část: jak dosáhnout osvícení na treku)
"V jídelně jsem našel anglickou knihu o Mustangu, otevírám jí na náhodné stránce a nevěřícně čtu historku, jak se obchodníkům v Mustangu v devatenáctém století tak zalíbila česká bižuterie z Jablonce, že vypravili speciální karavanu, aby tohoto vzácného zboží dovezla spousty. Samozřejmě vůbec netušili, kde Čechy leží, vydali se prostě tím směrem, karavana skončila kdesi v ruské Střední Asii."
180 pohledů z království Mustang (první část: smrt na Thorong La pass)
"Myslím si, že těm 29 mrtvým šlo předejít, řekl mi jeden ze Švédů. Předpověď počasí byla známa, už když jsme vyráželi. Jakmile bouře vypukla, slyšel jsem někoho – a myslím že to byl jeden z průvodců – křičet: „Kupředu! Kupředu.“ Jsou výpravy do Himalájí módní záležitost, nebo tam opravdu lze nalézt sebe sama?
Podivuhodný případ posledního pravého poustevníka
Když jogín meditující v Himalájích ztratí svoje Já, co přijde potom? Chris Knight, mladý muž s vynikajícími školními výsledky, jednoho dne vjel autem na lesní cestu, zabočil na vedlejší, potom na ještě vedlejší, pak vyšel z auta, klíčky nechal v zapalování a odešel do lesů. Zůstal tam žít 27 let.